Historie obce

Újezd u Chocně – historie

Obec byla založena asi začátkem 14. století. Podle pověsti stávala původní ves v místech, kde se říká „U návesního dubu“. Ten byl skácen v roce 1848. První písemná zpráva o Újezdě pochází z roku 1341, kdy po smrti Mikuláše z Potštejna bylo jeho manželce Elišce pojištěno věno, kde je uveden i Újezd. Majitelé a panství se střídali. Po bitvě na Bílé hoře byly veškeré statky choceňského panství prodány v roce 1623 Albrechtu z Valdštejna. V roce 1639 tudy táhlo čtyřicet tisíc Švédů, kteří vydrancovali celý kraj. V roce 1676 celá obec vyhořela. Do roku 1850 patřil Újezd pod panství Choceň. V roce 1850 se stala samostatnou obcí, k níž patři i Chloumek, Prochody a dvůr Postolov. Do roku 1960 spadala obec okresu Vysoké Mýto. Potom do okresu Ústí nad Orlicí.

Dominantou obce je farní kostel svatého Víta, mučedníka postavený roku 1349 v gotickém slohu. Po požáru byl roku 1676 opraven. V roce 1738 opět vyhořela celá vesnice i s kostelem a zvonicí. Nový barokní kostel byl postaven roku 1748 z kamene a roku 1751 dostal věž. Obec byla do roku 1785 přifařena k Chocni, pak byla fara v Újezdě. Ta byla postavena 1787.

Školní budova byla postavena v roce 1854. V ní byly tři třídy obecné školy. V sedmdesátých letech  po stavebních úpravách vznikla v budově školka. V roce 1988 byla škola zrušena a přešla do soukromých rukou.

Prochody  – historie

Osada byla založena v roce 1681. Od svého založení až do roku 1850 patřila pod choceňské panství. Po tomto roce se stala součásti obce Újezd u Chocně.

V Prochodech mají na návsi sochu sv. Kříže s mukami božími z roku 1877.

Chloumek – historie

Osada byla pravděpodobně založena koncem 15. století. Archeologické nálezy dokazují, že zde bylo osídlení již před naším letopočtem. První zmínka pochází z roku 1514, kdy byla obec součástí žampašského panství. Roku 1587 se stává součástí choceňského panství, ve kterém zůstává až do roku 1850. Na návsi jsou boží muka z roku 1876, na nich byla postavena zvonička.

Hájovna – je postavená v alpském slohu.

Nádraží ČD Újezd u Chocně

Železniční trať Choceň – Broumov byla slavnostně otevřena 25. 7. 1875. Elektrický provoz na trati Choceň – Hradec Králové byl zahájen 15. 12. 1965.

Postolov – na Tiché Orlici stával mlýn, který byl poháněn vodní turbínou. Byla zde i pila. Na jeho místě dnes stojí vodní elektrárna. Po roce 1578 byla vysázena lipová alej od statku Postolov k Plchůvkám. Říkalo se jí „Knížecí alej“.

Sousedé si sami pojmenovali některé části obce, lesů, polí a luk.

Několik oddělených stavení na západní straně obce je „Závsí“. Na východě je nejnižší část obce. Odjakživa se tam stékala voda s hořejší části obce, rozbahnila půdu, a tak vznikl název „Na bahnách“. Jdeme-li od hospody k jihozápadu, jsme v části, které se říká „V ulici“. Na východním konci obce, kde se odděluje od silnice cesta k nádraží je „V lískovci“. Bylo zde hodně keřů lísek.

Pole od obce k jihu se nazývají „Na borách“, „Na borech“, „Na bořích“. Na severu od obce je „Podhumení“. Na západ pak „Ostrý vrch“. K východu od obce pole zvané „Ovčačka“, snad kdysi zde byla pastvina. V lesíku na severním svahu obce se říkalo „Jedlina“ pro velký počet jedlí. Trochu více na západ pak je „Bezednice“, zde se bořily vozy do rašeliništní půdy. Je zde také „Jeřátka“. Název asi odvozený od velkého množství jeřábů nebo ježků. Je zde také lesík „Mládí“, zde rostou stromy velmi pomalu.

Jižní lesy se nazývají „Bory“ nebo „Borky“. Podle vlastníka mají přídomek „Slatinkův borek“ apod. Nejbližší borek je „Farský nebo Kněžský“, z něho dostávali dříví na faru.

V lesích na Horní Jelení jsou památné názvy „U zabité ženy“. Zde zedník vracející se ze stavby kostela v Újezdě zabil kladivem svoji ženu. V místě u „Tří pánů“ se spojují hranice tří panství, choceňského, jelenského a zámrského. V místě „U tří dubů“ vyrůstaly z jednoho kořene tři duby. „Návesní dub“ stával na návsi původního Újezda.

Luka u Tiché Orlice nemají tolik jmen. Říkalo se jim jen prostě „Na lukách“. Jen jedno místo bylo „ Na přelovech“, kde se za velké vody lovili ryby.

Při silnici do Dolního Jelení je pomník četnického strážmistra Karla Zwiegera. Ten byl zabit při potyčce s pytlákem v roce 1879 ve věku 24 let. Společenstvím Veteránů Policie ČR byl pomník rekonstruován. Tomuto místu se říká „U četníka“. Na hranicích s katastrem Horního Jelení teče potok pod silnicí a okolí je známé jako „U pecáka“.

Místu, kde se silnice z Újezdu u Chloumku prudce zahýbá, se říká „V ráchňovci“.

Rybníků bylo v okolí Újezda mnoho. Na návsi byl „Návesní“. Druhý na Bahnách. Při silnici do Plchovic je rybníček „Jiráského rybník“, který se nachází pod „Pazdernou“.

Na návsi bývala studánka. Té se říkalo „Botka“.

Ve středu obce stával kříž z pískovce. Ten byl při rozšiřování vozovky na Choceň přemístěn v roce 1953 před vchod do kostela.

Při silnici k Chocni stojí kovový křížek postavený roku 1886. Tomuto místu se říká „U Chadimova kříže“. Byl totiž vedle pozemku rolníka Chadimy.

Na cestě k nádraží ČD je kamenný sloup, byl v něm obrázek Bolestné P. Marie. Pověst vypravuje, že jej dal postavit rolník na památku svého syna, který se utopil při plavení koní v Orlici. Ve výklenku je letopočet postavení 1847 a opravy 1873. Několikrát byl poškozen. Říka se tu „U obrázku“.

Na místě dnešního písníku stával podobný sloupek s obrazem sv. Anny. Tomuto místu se říkalo „U sv. Anny“. Nyní je přemístěn na konec části obce V ulici.

V lesích na jih od obce vede lesní vozová cesta „Formanka“ spojující Choceň a Horní Jelení.