Obecní symboly

První zpráva o existenci osady, ležící 5km sz od Chocně, pochází z r.1342. Příslušela k potštejnskému panství a v uvedeném roce byla dána věnem Elišce z Lipé, manželce Mikuláše z Potštejna. Po její smrti byla zřejmě opět přivtělena k Potštejnu. Další zmínky o vsi jsou datovány do počátku 16.století, kdy její část patřila Janu Okrouhlickému z Kněnic. Ten v r.1519 postoupil zmíněný díl Újezda Mikuláši Sudličkovi z Borovnice, čímž se víc jak na 40 let stal součástí samostatného statku Sudličkovy Lhoty. V r.1565 byl z tohoto svazku vyňat a připojen k postolovskému zboží Petra Odkolka z Oujezdce. V r.1589 koupil již celou vesnici Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu a připojil ji natrvalo k choceňskému panství, jehož byl v té době držitelem. Jeho součástí zůstal Újezd až do zániku patrimoniálního zřízení (1850). Posledními feudálními majiteli panství byli od r.1709 členové hraběcího rodu Kinských.

Zajímavá je pověst, sdělující, že původní ves stávala asi 1km od dnešní obce v místě zvaném „U návesního dubu“. V r.1676 vyhořela a nová byla pak založena v současné poloze. Staročeský původ jména Újezd se vztahuje ke kusu země, která se kvůli stanovení hranic musela objíždět, tedy tzv „ujezdit“. Dnešní úřední název obce platí od r.1921, katastr obce tvoří místní části Újezd, Chloumek a Prochody.

Dominantou a jedinou významnější historickou památkou Újezda je původně gotický kostel sv.Víta, zničený požáry v letech 1676 a 1738. Současná stavba pochází z r.1748, později byla několikrát upravovaná. Kostel měl samostatnou dřevěnou zvonici (1751), v r.1874 nahrazenou zděnou věží. Interiér chrámu postrádá významnějšího zařízení (srov.: Umělěcké památky Čech, sv.IV (T-Ž), Praha 1982, s.138).

Do r.1839 spadá vznik obecní pečeti Újezda. V jejím pečetním poli je postava sv.Víta (patrona místního kostela), s jeho známými atributy, kohoutem a kotlem, po obvodu čteme český majuskulní nápis PECZET OBCE AUGEZDSKE. Mladší razítka, užívaná od počátku 20.století, nesla již zobrazení českého lva ze zemského znaku, pozdější byla jen nápisová. Od r.1947 se obec vrátila k českému lvu z malého státního znaku. Osada Chloumek, která byla od r.1587 rovněž součástí choceňského panství od r.1587, užívala od r.1874 pouze nápisovou pečeť. K Chocni příslušely po celé období patrimoniální správy také Prochody, svou vlastní pečetí ale nikdy nedisponovaly (srov.: J.F.Křivohlávek, Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí 2005, s.289-290, 159, 235-36).

Návrhu znaku i vlajky dominuje figura ostrve, převzatá z erbu Elišky z Lipé (barevně upravena), reflektující období první písemné zmínky o existeci obce. Doplněna je kohoutem (atribut sv.Víta) a žaludem (přípomínka původního založení vesnice v lokalitě „U návesního dubu“). Svou symboliku nesou samozřejmě i zvolené tinktury. Červená se zlatou jsou erbovními barvami Žejdliců ze Šenfeldu, zelená platí obecně za barvu zemědělství a lesů.